Dopady lockdownu na děti, rodiče a trenéry nelze brát na lehkou váhu. S psychickými problémy se po změnách, kterým jsme se museli přizpůsobit, potýká až 20% populace.  Loňské radikální omezení sportovních aktivit způsobilo pro většinu z nás zátěžovou situaci, na kterou se lze jen těžko připravit. Pro děti a mladé sportovce to znamenalo sociální odloučení od svých vrstevníků a ztrátu pravidelné sportovní aktivity, která pro ně byla určitým ventilem, odpočinkem od povinností ve škole a domácnostech. 

Nyní je sice částečný návrat do tělocvičen umožněn, ale čas od času je každý z nich v povinných karanténách, které znovu způsobují tlak a pocity frustrace. Proto se více než dříve musejí trenéři zaměřit na psychologickou práci s dětmi a mladými sportovci. Nesmí dovolit dětem upadnout do nezájmu a apatie, která právě v těchto chvílích může hrozit. 

Jak tedy znovu probudit v dětech nadšení, radost z tréninků a pohybu? Odborníci z řad psychologů doporučují soustředit se na to, co děti chtějí, co jim chybí a co by si na tréninku přáli dělat. Zkuste se na vaše sportovce naladit, zajímejte se o jejich pocity a další zájmy mimo cheerleading. Věnujte čas teambuildingovým aktivitám, které dětem ukážou, že jsme všichni na stejné lodi. To, že můžeme být spolu, je nenahraditelné. 

Buďme na trénincích přítomni, užívejme si ten společný okamžik a navzájem si předávejme dobrou náladu.

Autor článku: Michaela Rom Tisarová, členka Prezidia ČACH