address-cardangle-downbankbarschevron-leftchevron-rightenvelopefacebook-officialfile-excel-ofile-pdf-ofile-word-ofile-zip-ograduation-capinstagramlinkstartrophyvimeo-squarewindow-close-oyoutube-squarezonerama

Valentýnský příběh po cheerovsku aneb „Jak probíhaly naše zásnuby“

by Martina Železná

Autor: Lenka Phamová


Ahoj všichni! Jsem velice ráda a poctěna, že jsme byli osloveni právě ČACH a můžeme tak sdílet příběh o našem zasnoubení.
No, kde vlastně začít?
Jak asi spousta z vás ví, já i Kuba milujeme cheerleading a díky němu jsme se také poznali. V listopadu to bude 7 let, co jsem Kubu spatřila poprvé a víte co? Ani zdaleka to nebyla láska na první pohled. Oba se shodneme na tom, že jeden druhému jsme si vůbec nepadli do oka! No a příští rok se budeme brát! Upřímně, jsem v to pomalu přestala doufat, a proto jsem v den zásnub i přes veškeré indicie nic netušila.
Kuba měl vše naplánované dopředu a shodou okolností ho k tomu dokopala i moje velice dobrá kamarádka Karin. Byla to ona, která mu dala impuls. Sám prý o tom uvažoval tak půl roku, ale myslím, že ona ho přesvědčila o tom, že je ten správný čas - takže Děkuju ti Karin!
Naše zásnuby proběhly dne 30.11.2019, kdy se konal JNS ples.
Den před tím mi Kuba říkal, že bude pomáhat Nikol s nějakou tajnou hrou. Vzhledem k tomu, že jsem z menší části byla i v organizačním staffu, přišlo mi divné, že jsem o žádné hře nevěděla.
Ráno jsme spolu šli pomoct připravit sál a poté jeli zařídit poslední potřebné detaily.
Když jsme seděli u oběda, Kuba si všimnul, že jsem si koupila nové prstýnky a zeptal se mě: „Víš, že na levém prsteníčku bys neměla nic nosit?“. Já moc šperků nenosím a byla to fakt náhoda, že zrovna ten týden jsem si pořídila hned 3 prstýnky! No, každopádně jsem na Kubovu otázku odpověděla, že je to jedno a nějak to neřeším a s úsměvem jsme to přešli.
Na večer jsme se oba upravili a hodili do gala! Musím říct, že si dal opravdu záležet, aby nám to slušelo. A pořád mi nepřišlo divný, když mě poslal do salonu krásy bez řečí a ani neprotáčel panenkama, když viděl ten účet.
Později jsme tedy vyrazili na cestu. Byla jsem nevrlá, protože jsme měli zpoždění a nic nestíhali, ale nakonec jsme tam byli včas a mezi prvními, ples tedy mohl začít. Hned v úvodu se mnou šel ke krabici, kam vhazovali účastníci svá jména do té „tajné hry“, a říkal mi, že chce abych hrála. Na lístek napsal moje jméno a vhodil do krabičky.
Užívali jsme si atmosféru plesu, který byl úžasný a já opravdu do poslední chvíle nic netušila. Kolem desáté večer vyhlásila Simča (moderátorka) moje a další 3 jména, že se máme dostavit před pódium na hru. Každý jsme dostali masku na oči a zakrýt si je. Já jsem si ji tedy nasadila a mezitím jsem ještě teda pokukovala a spatřila v blízkosti Kubu (a stále mi nic nebylo divné - myslela jsem si, že se chce přidat na hru a taky jsem málem tímhle manévrem zkazila celé překvapení). Masku jsem si tedy nasadila znovu, abych opravdu nic neviděla a myslela jsem si, že všichni mají též zakryté oči a po hmatu hádají, co je v krabičce (ale všichni co tam stáli, věděli, co se bude dít). „Co je v krabici Kačí?“ „Asi nějaký kapesník...“, slyším vedle odpovídat. Po tom co všichni odpověděli, přišla řada na mě. „Tak a teď Leni, co to tady asi máme?“. Začala jsem natahovat ruce a hledala krabici, kam mohu strčit svoje ruce, abych mohla nahmatat nějakou věc. Upřímně jsem se docela bála, že vytáhnu nějaký zvíře a další kapesník. Po chvilce hmatání, kdy jsem jen kolem sebe máchala rukama a nic nemohla najít, mi Simča pomohla a umístila ruce na tu záhadnou věc. V duchu jsem si začala říkat, co to může asi být? „Je to malá krabička, kterou drží mě povědomé ruce a…..“. Sundala jsem si masku, abych se ujistila, že to tak je a v tu chvíli jsem ani nevěděla jak reagovat, protože jsem tomu nevěřila! Sedla jsem si a chtěla začít brečet štěstím! Po chvilce jsem se zvedla, políbila ho a řekla ANO! Objala jsem Kubu a tančili jsme až do konce písničky „Marry you“ od Bruna Marse, která nám hrála.
Byl to nádherný večer, na který nikdy nezapomenu! Děkuji všem, kteří se na zásnubách podíleli a museli držet tohle tajemství až dokonce! Těším se na další společnou cestu, která se nazývá „Manželství“ a nemohu se dočkat našeho „navždy“!
Doufám, že každý má anebo potká někoho, kdo mu bude nejlepším přítelem, oporou, parťákem… někoho, s kým se nemůže dočkat strávit svůj celý zbytek života!
Přejeme vám krásného Valentýna! A nezapomeňte, že vyznávat lásku si máte neustále a naopak nesmíte přehlížet i ty sebemenší detaily, co pro vás ten druhý dělá! Lásku všem!